Jmenuje se Anais Hendricksová, nikdy nepoznala otce ani matku, kromě jedné nepovedené adopce. Je jí patnáct let a vlastně celý život prožila v různých domovech sociální péče a policie pomalu směřuje dráhu jejího života do vězení. Píše o ní básnířka a prozaička Jenni Faganová, v Londýně žijící rodačka ze skotského Livingstonu, v románu Panoptikon.
Komentře k článku: Výkřik touhy začít znova a v Paříži