Foals rostou v černé koně velkých festivalů

Skupina oxfordských indie rockerů Foals se z hříbat klube ve statné koně. Na třetím album Holy Fire nabízí skladby, v nichž se o atmosféru stará hlavně orchestrální složka. Přesto deska nepůsobí pateticky ani nudně.

Na počátku bylo slovo. U britské kapely Foals to bylo album Antidotes, originální nahrávka, která míchala kytary s nepravidelnými rytmy a žesťovými nástroji. Dva roky nato hoši přišli s umírněnější tváří Total Life Forever, na které jsou skvělé singly Spanish Sahara nebo This Orient.

V roce 2013 už Foals nepoužívají důmyslné matematické vzorce k sestrojení melodií, jako tomu bylo na první desce, pryč jsou i roztěkané melodie. Ani se znovu nevydávají na zasněnou plavbu podél břehů jihoevropských krajin jako na Total Life Forever. S Holy Fire se pustili cestou schůdných kompromisů a hledají si novou cestu k širšímu publiku.

 

Jako předzvěst nového směru nejdřív přišla hurónská Inhaler, pak rozjásaná, hutná hitovka My Number, v níž už by se něco ze starších Foals dalo vystopovat. Zpěvák Yannis Philippakis má na Holy Fire méně prostoru než na předešlém albu, o atmosféru a líbivý zvuk se tak stará hlavně „orchestrální“ složka. V kombinaci s instrumentální částí kapely ale všechno velmi dobře funguje a skupina si zachovává svůj typický zvuk.

I proto si Foals mohou dovolit mít na desce skladby, jejichž stopáž až na jednu výjimku nepadá pod čtyři minuty. Last Night tak na závěr stihne nabídnout vytříbenou groove dohru, Providence, která na konci dvacetkrát opakuje I’m an animal, just like you, vygraduje v běsnícím tempu.

Deska má jasně čitelnou dramaturgii s krásným mostem; úvod – dvě vyvrcholení – uvolňující závěr. I když právě ten je paradoxně nejslabším momentem alba; poslední skladby Stepson a Moon se sice pěkně poslouchají, hudebně ale nenabízí nic speciálního a místo „třešinky na dortu“ tak přichází spíš pocit únavy. Podobně jednolitý se může zdát i rockpopový prostředek desky, tady ovšem velmi dobře zafungují pro kapelu tak signifikantní tempové i atmosférické zvraty. Třeba ve skladbě Everything si o pozornost nenásilně a vtipně říkají country podklady.

Foals jsou i na třetí desce víc osobití a experimentující než řada hudebních kolegů. Přesto by byla škoda nedat jim s novinkou šanci na velké pódium. Podobně jako předskokani Muse Everything Everything (recenze CD) totiž nabízí neprvoplánové a zajímavé barvy popu.

 
Foals – Holy Fire
Vydavatelství: Transgressive
Celkový čas: 49:50
Seznam skladeb: Prelude, Inhaler, My Number, Bad Habit, Everytime, Late Night, Out of the Woods, Milk & Black Spiders, Providence, Stepson, Moon

Share



Komentře k článku: Foals rostou v černé koně velkých festivalů








Zpátky nahoru ↑

Přidej se k nám na Facebooku :)
 

TOPlist